Jak určit Bělopórka sírová

Pro správné určení druhu Bělopórka sírová (Laetiporus cincinnatus) zkontrolujte každý z těchto znaků postupně. Nesprávné určení je nejčastější příčinou otravy houbami, takže vždy porovnávejte s více zdroji.

Určení krok za krokem

1. 1

   Klobouk

   Tvar, barva, povrchová textura a průměr.

   Klobouky jsou vějířovité, polokruhovité až ledvinovité, o průměru 5-30 cm a tloušťce 1-3 cm. Povrch je jemně sametový až hladký, v mládí světle oranžový, lososově růžový nebo krémově žlutý, s věkem bledne do krémové nebo bělavé barvy. Často jsou přítomny koncentrické barevné zóny. Okraj je vlnitý, v mládí tlustý a zaoblený, později tenký a ostrý.

2. 2

   Žábry

   Připojení ke třeni, barva a hustota.

   Nemá lupeny. Spodní strana klobouků je pokryta póry. Póry jsou velmi drobné, okrouhlé až hranaté, v mládí bílé až krémové, s věkem mohou mírně žloutnout, ale nikdy nejsou sírově žluté jako u L. sulphureus. Hustota pórů je 3-5 na mm. Rourky jsou krátké, 1-3 mm dlouhé, bílé.

3. 3

   Třeň

   Délka, tvar, povrch a případný prsten.

   Nemá typický třeň. Plodnice vyrůstají přímo z podkladu nebo mají krátkou, tlustou, společnou bázi, která je často ponořená v zemi nebo dřevě. Tato báze je bílá a masitá.

4. 4

   Dužnina

   Barva, textura a reakce při řezu.

   Dužnina je tlustá, masitá, v mládí měkká a šťavnatá, s věkem tužší a křehká. Barva je bílá až krémová. Má příjemnou, mírně nakyslou vůni a chuť, která připomíná kuřecí maso.

5. 5

   Plodnice

   Celkový vzor růstu.

   Plodnice jsou obvykle uspořádány v rozetách nebo překrývajících se vějířovitých kloboucích, které vyrůstají z jedné společné báze. Celková šířka rozety může dosahovat 30-60 cm, někdy i více. Klobouky jsou masité, měkké, v mládí šťavnaté, později tužší a křehké. Barva klobouků je na svrchní straně světle oranžová, lososově růžová až krémově žlutá, často s koncentrickými zónami. Okraj je v mládí zaoblený a vlnitý, později se stává tenčím a ostřejším.

6. 6

   Stanoviště

   Kde a na jakém substrátu roste.

   Roste saprotrofně i paraziticky na bázi živých nebo mrtvých listnatých stromů, především dubů (Quercus spp.), ale také na javorech (Acer spp.), ořešácích (Juglans spp.) a dalších. Vzácněji se může objevit i na jehličnany. Typicky vyrůstá z kořenů nebo z báze kmene, často v rozetách na zemi u paty stromu. Způsobuje hnědou hnilobu dřeva.

Klíčové fakty

Povrch klobouku

Jemně sametový až hladký, v mládí světle oranžový, lososově růžový až krémově žlutý, s věkem bledne, často s koncentrickými zónami.

Forma růstu

V rozetách nebo překrývajících se vějířovitých kloboucích vyrůstajících z jedné společné báze.

Otisk výtrusů

Bílá

Barva těla

Svrchní strana klobouků světle oranžová, lososově růžová až krémově žlutá; póry bílé až krémové; dužnina bílá.

Zápach

Příjemná, mírně nakyslá.

Změna barvy při řezu

Nemění barvu při poškození.

Výška

Není relevantní, roste v rozetách.

Průměr klobouku

5-30 cm na jednotlivý klobouk, celá rozeta až 60 cm i více.

Znaky plodnice

• Připojení lupenů: Nemá lupeny, má póry.
• Tvar třeně: Chybí typický třeň, má společnou masitou bázi.
• Povrch třeně: Chybí typický třeň.
• Prsten: Chybí.
• Průřez třeně: Chybí typický třeň.

Prozkoumat Bělopórka sírová